Program
Termín konference: 31. 5. 2023, 10.00 – 17.00 hodin v kině Scala
10.00 – 12.00 | Dopolední blok
-
10.00 – 10.10 | Uvítání
Martin Bareš, rektor Masarykovy univerzity -
10.10 – 11.00 | Metrics, merit and maximising impact: where next for responsible research evaluation?
James Wilsdon, profesor na University College London a ředitel Research on Research Institute
Since 2015, calls for reform of research assessment and evaluation have grown louder and more international. The interactions between research assessment and other priorities in the academic landscape, such as the drive to open scholarship; to greater societal impact; to concerns over research integrity; and to issues of equality, diversity, bullying and harassment, have become more apparent and urgent.
Yet more work is needed to articulate how assessment can identify, incentivise and reward diverse qualities in the outputs, impacts and processes of research.There is a need to underpin more normative, values-based agendas for reform with robust and open evidence and debate as to which types of interventions are most effective, or may have unintended consequences.
We have arrived at a moment where we have both a commitment to change, and the analytical capacity to map potential routes towards it. The complex interplay of evaluation and research cultures require a nuanced approach that moves beyond the simplistic dichotomy of qualitative vs quantitative analysis. Reflecting on progress to date, and his own involvement in these debates in the UK, Europe and internationally, James Wilsdon will suggest priorities and possibilities for responsible research evaluation in the Czech Republic and beyond.
-
11.00 – 11.30 | Metodika M17+ a její možné využití pro institucionální hodnocení
Tomáš Polívka, hlavní koordinátor hodnocení a předseda KHV
Příspěvek představí základní principy národního hodnocení podle Metodiky M17+ zejména ve dvou základních modulech: M1-hodnocení vybraných výsledků, M2-bibliometrické analýzy výsledků. Budou představeny typická hodnocení a základní statistiky získané z dat v prvních pěti letech hodnocení. Výsledku budou diskutovány v kontextu institucionálního hodnocení s cílem představit možnosti využití národního hodnocení pro hodnocení na úrovni institucí.
-
11.30 – 12.00 | Hodnocení založené na důkazech – Ne všechno, co se dá spočítat, se počítá, a ne všechno, co se počítá, se dá spočítat
Michal Pazour, vedoucí Oddělení strategických studií Technologického centra Praha
Hodnocení výzkumných organizací je důležitou součástí kvalitního řízení výzkumu na institucionální i národní úrovni. Slavný citát Alberta Einsteina "Ne vše, co lze spočítat, se počítá, a ne vše, co se počítá, lze spočítat", nám však připomíná, že spoléhání se pouze na kvantitativní metriky nemusí vystihnout skutečnou kvalitu, hodnotu a širší společenské dopady výzkumných organizací. Efektivní datová podpora zlepšuje proces hodnocení a poskytuje cenné poznatky o výkonnosti, kvalitě a rozvojových charakteristikách výzkumných organizací. Kvantitativní metriky však samy o sobě nemohou postihnout celé spektrum fungování výzkumných organizací a jejich dopadů. Tento příspěvek se zaměří na diskusi vybraných otázek spojených s dostupností, využíváním a interpretací kvantitativních indikátorů pro hodnocení výzkumných organizací a zdůrazní význam komplexního přístupu k hodnocení, který jednak umožní posoudit výkonnost výzkumných organizací v širším kontextu a současně zohlední jejich dlouhodobější přínosy pro společnost.
12.00 – 13.30 | Pauza na oběd
Oběd není zajištěn.
13.30 – 17.00 | Odpolední blok
-
13.30 – 13.40 | Slovo prorektorky pro vědu a výzkum MU
Šárka Pospíšilová, prorektorka pro výzkum a doktorské studium Masarykovy univerzity -
13.40 – 14.10 | Interní hodnocení výzkumu a doktorského studia na MU
Michal Petr, vedoucí Centra pro scientometrickou podporu a evaluaci
Národní Metodika 2017+ zohledňuje vedle publikační aktivity mnoho dalších domén akademické činnosti. Nelze již, tak jako dříve, přímo a jednoduše přejímat výsledky národního hodnocení do vnitřního řízení instituce a není to ani žádoucí. Bibliometrický indikátor však nadále hraje dominantní roli v pojetí výzkumné kvality. Zavádění nezávislých vnitřních systémů hodnocení a financování výzkumu je v této nové situaci pro univerzity jistou výzvou. Na Masarykově univerzitě jsme se vydali cestou významné změny. Novým formativním Interním hodnocením výzkumu a doktorského studia usilujeme o jasně formulované strategie, zodpovědnost a ocenění toho, na čem záleží. V příspěvku představíme design evaluace a jak zapadá do výzkumného ekosystému. Nezapomeneme ani na její kritické zhodnocení.
-
14.10 – 14.40 | Hodnocení vědy na ECON MUNI: Měření a motivace
Rostislav Staněk, proděkan pro vědu, výzkum a doktorské studium Ekonomicko-správní fakulty
Příspěvek představí průběh interního hodnocení vědy a doktorského studia na ECON MUNI. Proces hodnocení bude popsán z pohledu vedení fakulty jako zadavatele hodnocení a uživatele výsledků hodnocení. Pozornost bude věnována především tomu, jak jsme formulovali zadání hodnocení, co jsme od výsledků hodnocení očekávali, jakým problémům čelili hodnotitelé v průběhu hodnocení a jak přemýšlíme nad implementací výsledků hodnocení. Příspěvek akcentuje roli hodnocení jako motivačního nástroje pro rozvoj výzkumných skupin.
-
14.40 – 15.10 | Společenská relevance výzkumu – samozřejmost, nebo výzva?
Eva Janouškovcová, ředitelka Centra pro transfer technologií MU
Společenská relevance výzkumu je vnímána jak ve smyslu komerční užitečnosti (výzkum přinášející ekonomické zisky), tak ve smyslu společenské užitečnosti či „potřebnosti“ (výzkum vznikající na společenskou objednávku nebo relevantní pro širší společnost). Jedna věc jsou metriky pro hodnocení výzkumu, které nahlížejí na již hotové výstupy, zcela jiné je ale reálné získávání a následné "dopracování" výsledků výzkumu, aby se o nich dalo usuzovat jako o společensky relevantních. Společenská relevance totiž nepřichází sama, často jí předchází dlouhá a náročná cesta, často s velmi nejasným koncem. Příspěvek poodhalí, jak je vhodné s výsledky výzkumu nakládat, aby se staly společensky prospěšnými, poukáže na několik různých směrů, seznámí s procesy nastavenými na Masarykově univerzitě a uvede konkrétní příklady.
-
15.10 – 15.40 | Coffee Break
-
15.40 – 16.50 | Panelová diskuse: Hodnocení vědy a výzkumná kultura v ČR
Šárka Pospíšilová, prorektorka pro výzkum a doktorské studium, Masarykova univerzita
Štěpán Jurajda (online), náměstek ministryně pro vědu, výzkum a inovace
Ladislav Krištoufek, prorektor pro vědeckou činnost, Univerzita Karlova
Martin Weiter, prorektor pro tvůrčí činnost, Vysoké učení technické v Brně
Radim Hladík, výzkumník, Filosofický ústav AV ČR
Nikola Kostlánová, vědecká tajemnice, Středoevropský technologický institut
Kateřina Miholová, vedoucí Oddělení hodnocení výzkumných organizací, Odbor podpory Rady pro výzkum, vývoj a inovaceModeruje: Michal Petr
-
16.50 – 17.00 | Shrnutí a závěr
Šárka Pospíšilová, prorektorka pro výzkum a doktorské studium Masarykovy univerzity